Trénink 2016 v nedohlednu

Trénink 2016 v nedohlednu

 

Pracovní povinnosti pro letošní rok úspěšně za mnou a tak jsem doma pohledal tu naší mistryni abych s ní domluvil, co uděláme s tím Quadem na příští rok. Máme na to celé Vánoce.

 

Hrajeme jen sami za sebe, nebo ?

Hrajeme jen sami za sebe, nebo ?

Páteční ráno, klasika, sedím v kanclu, makám cvrkám, když v tom kolega klepe na okno. Vykouknu a po ulici běhá nějakej čokl. Haha, sednu zpátky na židli a cvrkám dál. Myšlenky a verze přibývají jak houby po dešti. Doma na mě přeci čeká buchta s koláčem, snad. Shodím pantofle, nazuju boty, googlím číslo na měšťáky, beru klíče od auta, mikinu, pípám si přestávku a jdu ven. Doběhl jsem ho v parku, trošku se mě bál, ale jde ke mě, asi cejtí naše holky. Vypadá v pohodě mazel, bohužel nemá obojek se známkou, ale vzpomínám, že tady o kus dál má někdo podobného na zahradě. Otáčíme se už společně, chová se jako bychom se znali odjakživa. Klepu na okno zatímco po mě skáče, chce si hrát, poprchává a kalhoty jsou samožejmě hned jako prase. Stojíme za rohem, vyděšená paní vybíhá z domu. Jasný, vrátka dokořán. Děti asi po cestě do školy špatně zavřely. To je shledání! „Čím ho krmíte?“ ptám se. „Díky, díky, kde jste ho našel? A jak víte že je tady doma? Granulema, dvakrát denně.“ „Tak tady počkejte.“ Jdu do auta a vracím se s pytlem granulí co jsme s Abby vyhráli na závodech. „Tak tady pro něj máte celej pytel.“ říkám a opírám ho o dům. „Cože? Počkejte! Kolik za ně chcete? Dám vám aspoň dvě stovky.“
“Peníze si nechte a kupte mu za ně obojek a známku, nashle.“

Pro dnešek dobrý skutek vykonán. Káťo, vypereš mi to prosím ?

 

 

Známe “MOTIV” ?

Aprílové počasí nás zahnalo zpět za kamna a nebude tedy na škodu vrátit se k tématu kondiční přípravy, kterou jistě každý z nás přes zimu piloval.  Možností jak se dostat do kondice je více. Zimní počasí nebylo ani letos příliš “zimní” a hodně lidí tak mohlo začít s venkovní aktivitou brzy po Novém roce. Chození na delší procházky, běh, jízda na koloběžce, bruslích, nebo na kole. Když počasí nedovolí aktivně trávit čas venku, jsou tu všelijaké indoor akce od spiningu po aquacentrum. Každý si může vybrat co mu vyhovuje, na co má čas a prostředky.

Spousta lidí všechno tohle ví a zná. Měli plány, představy a očekávání, jenže včera bylo Apríla a 1/4 roku je ta tam. A co teď ?

MISTŘI !!! MČR – Roudnice n/L

MISTŘI !!! MČR – Roudnice n/L

Obhajoba loňského titulu mistrů republiky v Quadrupedu z Brna klapla na jedničku. Je to doma, jsme na bedně a znovu příčka nejvyšší. Letošní boje trvaly opravdu dlouho, řekl bych tak do tří hodin do rána 🙂 Ty co se odehrály sportovně na hřišti však skončily nezapomenutelně zapsané v našich srdcích. Snaha byla velká a jak se s oblibou říká štěstí přeje připraveným. V rozhozech 71m ale v tom nejdůležitějším finálovém pokusu se zadařilo hodit a chytit 82m, na které nenašla odpověď ani nejsilnější polská mašina a my se tak mohli začít radovat a pochopitelně slavit. Následující den ve stále trvajícím  mírném alkoholovém oparu přidala ještě Káťa s Colou bednu v timetrialu a dílo bylo dokonáno. Jedním slovem prostě M!STŘ! 🙂

USDDN European Championship 2015

USDDN European Championship 2015

Pravdou je, že se mi přes týden nikam moc nechtělo, dalších 1600km, 38 stupňů ve stínu atd . . . nakonec jsme si ale řekli, že kdyby si to tak řekl každej, nebudou mít Češi tu pravou českou základnu na to, aby je podpořila v jejich bojích o co nejlepší umístění. Takže naložit, po cestě pořídit vysílačky pro lepší komunikaci mezi vozy, počkat na Ondru s Alčou a jedeme. Cesta trvala asi 6 hodin, inu německé dálnice jedou jako žádné jiné na světě. Česká banda už byla z větší části na místě a tak jsme jen přidaly naše stany do hloučku a bydlelo se. Celý víkend až na neděli bylo super počasí, často pod mrakem, teploty slušně nízké, vítr nám hrál do karet a mohlo se závodit. K jídlu přes den pečené klobásky, salátek a večer maso na gril a samozřejmě něčím dobrým zalít. Nálada super v pohodě, celá Evropa na jednom místě. Organizace německá takže pünktlich . . . v pátek asi hodinu zdrženíčko, ale to se nedá svítit když bylo přes 400 závodícíh teamů.

Tenhle prodloužený víkend byl prostě jak jinak než super. Skvěla banda co táhla vždy za jeden provaz, fandila, všechny roztancovala, rozesmála, vožrala půlku evropy. Přesně ty lidi, kvůli kterým bude mít vždycky cenu vstát a jet kamkoli.

Team Cola, tedy Káťa s koláčem dělaly co mohly, ale na tak velkou konkurenci to letos nestačilo ani v SPTF ani v quadu. Koláč chytal, běhal, Káťa házela jak o život a bylo vidět, že je to spolu opravdu baví a užívají si to. Team Abbygale, já s buchtou, jsme se v sobotním mužském quadrupedu probojovali do nedělního finále, ve kterém se nám bohužel nepodařilo v prvním kole chytit ani jeden disk a Evropa tak pro nás skončila nepopulárním čtvrtým bramborovým místem, které bylo ještě okořeněno propadlým tunelem na dálnici při cestě zpět asi 500km od domova v 1 hodinu ráno. Čekalo nás tak nocování na dálnici a domů jsme se dostali po více než 13 hodinách v autě až v pondělí po 10 hodině dopoledne.